Chcete s dětmi odejít z města, ale nechcete celý den trávit v autě? V Ústeckém kraji je pár míst, kde děti nejen vidí zvířata, ale mohou je dotýkat, krmit a dokonce i hladit. Nejde o běžnou zoologickou zahradu - jde o místa, kde se děti učí o zvířatech skrze hru a dotyk. A to je to, co si pamatují.
Kde najít skutečnou kontaktní zoo v Ústeckém kraji?
Nejznámější a nejlepší pro rodiny je Farmářská zahrada u Chlumce rodinná zahrada s kontaktními zvířaty, kde děti mohou krmit ovce, kozy, králíky a dokonce i koně. Zahrada je otevřená celý rok, má i krytý prostor na dešťové dny a vlastní dětské hřiště s přírodními prvky.. Je to místo, které vzniklo z lásky k zemědělství - majitelé nechávají zvířata volně chodit, děti si mohou vybrat, s kým chtějí hrát. V zimě se tu děti učí, jak se starají o krávy v chlévu, v létě se učí, jak se sbírají vejce z kurečího dvora. Není tu žádný zábradlí, žádné „nepřistupujte“ - jen bezpečnost a láska.
Druhé místo, které se hodí pro malé děti, je Zoofarm Přílepy malá, rodinně vedená farmářská zahrada s přístupem k ovčím, kočičím, králíkům, kachnám a dokonce i k roháčům. Zvířata jsou vybírána podle toho, co se dětem nejlépe hodí dotýkat - nejsou tu divoké nebo agresivní tvory.. Tady se děti mohou naučit, jak se krmit kozí mléko, jak se dělají vajíčka z kurečího dvora a jak se připravuje krmivo pro koně. Každý den je jiný program - někdy je to výlet na pastvu, někdy je to dětská kuchyně, kde se pečou chlebíčky z vlastní mouky.
Co děti ve skutečnosti dělají na těchto místech?
Není to jen o tom, že děti vidí zvířata. Je to o tom, že se stávají součástí jejich dne. V Farmářské zahradě u Chlumce se děti naučí, že kozí mléko není jen z krabice - že ho musíte vymáčet, že se musí ohřát a že se z něj dělá sýr. V Přílepech se děti dozvědí, že králíci nejsou jen hračky - že potřebují tiché místo, že se nechtějí nechat chytat zezadu, že mají vlastní ritmus.
Tady se neudělají fotky a odejdou. Tady se děti naučí, že zvíře má jméno. Víte, jak se jmenuje ta ovce, kterou děti krmit? Říká se jí Šárka. A ten králík, který sedí na kolenou? Jmenuje se Brouk. Když dítě ví jméno, už to není jen zvíře - je to přítel.
Je to tady, kde se děti naučí odpovědnost. Nejen o tom, že musíte krmit, ale o tom, že někdo na vás čeká. Když dítě přijde na výlet a řekne: „Dnes jsem krmil Šárku!“, už je to výukový úspěch.
Co je jiného na těchto místech než na běžné zoo?
Na běžné zoo je všechno za sklem. Na kontaktní zahradě je všechno živé. Zvířata nejsou v klecích - jsou na trávě, ve stájích, na louce. Děti se nezajímají o popisky s názvy druhů - zajímají je otázky: „Proč má ten kůň tak dlouhé vousy?“, „Proč se ta koza nechce nechat hladit?“, „Proč je ten králík tak rychlý?“
Tady se odpovědi nedávají z knížky. Dávají se z vlastní zkušenosti. Když dítě vidí, jak se kozí mléko mění v sýr, už to nezapomene. Když dítě vlastníma rukama sebere vejce z hnízda, už neřekne: „Kurka dává vejce“ - řekne: „Já jsem je sebral.“
Na běžné zoo se děti dívají. Na kontaktní zahradě se děti zapojují.
Kdy je nejlepší dojít?
Nejlepší je jít na víkend - ale ne v létě, kdy je tam plno lidí. Září a říjen jsou ideální. Děti nejsou ve škole, počasí je klidné, zvířata jsou aktivní, a není tam houf. V zimě se tady děti mohou naučit, jak se zvířata připravují na studené dny - jak se dělají krysy, jak se ohřívají koně, jak se zvětšují krmné dávky.
V září se v Farmářské zahradě u Chlumce koná Dny zvířat - děti si mohou vyrobit vlastní krmivo pro králíky, mohou pomoci se sběrem jablků pro kozy, mohou si udělat vlastní malou krmnou kuličku. To není jen zábava - je to malý přehled o tom, jak funguje příroda.
Co si vzít s sebou?
- Obuv na mokré země - tady se nechodí po asfaltu, ale po trávě, hlíně a slámě.
- Lehké oblečení - zvířata nejsou na mrazivé zimě, ale může být vlhko.
- Malé sáčky na krmivo - většina míst prodává krmivo, ale děti si chtějí přinést vlastní - třeba mrkev z domu.
- Peněženku s malými bankovkami - některé zahrady mají malé dárky, které si děti mohou koupit - třeba vajíčko z vlastního dvora nebo malý sýr.
- Termosku s teplou vodou - pro děti i pro rodiče, když se zmrzne.
Co se stane, když dítě má strach?
Je to normální. Některé děti se bojí králíků, některé se bojí koz. Ale tady se to neřeší tím, že je dítě vytlačíte k zvířeti. Tady se to řeší pomalu. Nejprve se dítě podívá, jak jiné děti krmit. Pak se může postavit blíž. Pak se může dotknout rukou - ale ne zvířete, ale jeho ruky. Až pak - pokud chce - se může zvíře dotknout.
Na Farmářské zahradě u Chlumce je speciální „klidný kout“ - tam se děti mohou posadit, když se chtějí zastavit. Tam je teplá voda, knížky o zvířatech a malé hračky. Nikdo je nenechá. Nikdo je nepřinutí. Ale většinou - když se dítě zastaví a jen se dívá - za půl hodiny se sama přiblíží.
Co je za těmito místy?
Nejsou to jen zahrady. Jsou to místa, kde se děti učí, že zvířata nejsou hračky. Že mají vlastní potřeby. Že se musí o ně starat. Že nejsou tu jen proto, aby se na ně dívali.
Když dítě vyrůstá v městě a nikdy nevidělo, jak se krmí kozí mléko, neví, že to není jen v krabici. Když nevidělo, jak se sbírají vejce, neví, že kura nejsou jen zvuky v lednici.
Tady se to mění. Tady se děti naučí, že zvířata mají hlasy. Mají vlastní způsob, jak se chovají. Mají vlastní den. A když se to naučí - pak už nikdy nebudou považovat zvíře za „to, co je na obrazovce“.
Kdo to vlastně vede?
Nejsou to zde odborníci z univerzity. Jsou to lidé, kteří žijí s těmito zvířaty každý den. Majitelé Farmářské zahrady u Chlumce jsou dva bratři, kteří přestali pracovat v kancelářích a začali chovat koz. V Přílepech je to žena, která před deseti lety přijela z Prahy a nechala si zvířata v zahradě. Oni nevysvětlují teorie - vysvětlují život.
Říkají: „Když se dítě dotkne kozího vousu a řekne: ‚To je měkký!‘ - to je výuka. Když řekne: ‚Proč má ten kůň tak dlouhé vousy?‘ - to je výzkum.“
Když to všechno zkusíte - co potom?
Potom se dítě začne ptát. „Můžeme si koupit kozu?“ „Můžeme mít králíka doma?“ „Proč se kury nechají chytat?“
Neříkejte: „To není realistické.“
Řekněte: „Tak se na to podívejme.“
Na tomto místě se začíná vzdělávání - ne ve škole, ale v hlavě. A to je ten největší dar, který můžete děti dát.
Je kontaktní zoo vhodná i pro malé děti do 3 let?
Ano, ale vybírejte místa s klidnými zvířaty - králíci, kachny, malé ovce. V Farmářské zahradě u Chlumce je speciální „dětský kout“ s nízkým plotem a měkkým povrchem, kde mohou malé děti bezpečně chodit. Většina zvířat tam je zvyklá na malé děti - nejsou strašlivá, nejsou rychlá. Stačí, aby rodič byl blízko a nechával dítě vlastním tempem.
Můžu si přinést vlastní krmivo?
Ano, ale jen pokud je to bezpečné. Mrkev, jablka, listová zelenina - to je v pořádku. Neberete s sebou chleba, cukr, pečivo. Zvířata mají speciální stravu - a některé věci mohou způsobit nemoc. Většina míst má krmivo k prodeji, ale děti rády přinášejí něco z domova - třeba mrkev, kterou si sami sebrali. To je součást zkušenosti.
Jsou tyto zahrady otevřené i v zimě?
Ano, většina je otevřená celý rok. Farmářská zahrada u Chlumce má krytý prostor, kde se děti mohou podívat na zvířata i při dešti nebo sněhu. V zimě se konají speciální dny - třeba „Zvířata v zimě“ - kde se děti učí, jak se zvířata připravují na studené dny. V zimě je tam méně lidí - a zvířata jsou klidnější.
Je potřeba rezervovat vstup?
V létě ano - obzvláště na víkendy. V září a říjnu je většinou místo. Doporučuji rezervovat na webových stránkách - nejen kvůli vstupu, ale i kvůli programu. Některé dny mají speciální aktivity - třeba výlet na pastvu nebo dětská kuchyně - a místo je omezené.
Je tam možné jíst?
Ano, většina míst má malou kavárnu nebo místo na piknik. V Farmářské zahradě u Chlumce se prodává teplá polévka, pečivo z vlastní mouky a kozí sýr. V Přílepech je k dispozici teplá čajová stůl s domácími koláči. Můžete si přinést vlastní jídlo - ale většina lidí si to nechává připravit tam - protože je to část zkušenosti.
