Proč si pes čichá k zadku? Tohle o svém psovi zjistíte na cestách

Lidé si při setkání podávají ruce, psi zase rovnou zamíří k zadku. Někomu to přijde nechutné, ale ze psího pohledu je to naprosto normální. Díky čichání totiž zjistí o druhém psovi věci, které my potřebujeme zjistit složitěji – třeba jak se cítí nebo co prožil.

Možná jste to zažili: venku potkáte s vaším hafanem jiného psa a než řeknete ahoj, oba už se vzájemně „skenují“ zadnice. Nejde o nezdvořilost, ale o přirozenou formu psí konverzace. Zvlášť na cestách, kdy pejsek potkává spoustu nových kamarádů, je tahle schopnost k nezaplacení. Zjišťuje, jestli je druhý pes přátelský, nervózní, nebo třeba hárá – a vy díky tomu často předejdete konfliktům dřív, než začnou.

• Co pes zjistí čichem
• Jak čichání funguje mezi psy
• Kdy je čichání v pohodě a kdy ohlídat
• Tipy pro psí setkání na cestách
• Když je zadek tabu – co dělat při problémech

Co pes zjistí čichem

Čich je pro psa něco jako pro nás internet. Během pár sekund má hafan jasno, s kým má tu čest. Právě u zadku se nachází pachové žlázy, díky kterým každý pes vydává jedinečnou vůni. Tahle vůně obsahuje informace, které bys ty okem nikdy nepoznala.

Co tedy pes zjistí, když čichá druhému na zadek?

• Pohlaví a věk – Pes ihned pozná, jestli je druhý samec, fenka, štěně nebo třeba psí senior.
• Stav – Podle pachu žláz pes pozná, jestli je ten druhý zdravý, nemocný nebo třeba nervózní.
• Reprodukční období – Hárání nebo březost u feny je pro psí nos automatická informace.
• Strava a životní styl – Pes odhalí, zda se druhý krmil čerstvým masem, granulemi nebo má třeba dietu.

V jednom výzkumu američtí vědci zjistili, že pes má až 300 milionů čichových receptorů – pro srovnání, člověk má pouze 5 milionů. Není divu, že čichem zjistí věci, které bys ani netušila.

Proto na cestách, v novém prostředí, je tohle psí setkání u zadku často delší a intenzivnější. Tvůj pes prostě potřebuje zjistit všechno zásadní, než bude v klidu pokračovat dál.

Jak čichání funguje mezi psy

Možná to překvapí, ale psi mají čich mnohem citlivější než člověk. Odhaduje se, že psí čumák je až 100 000x lepší než ten lidský. Když tedy pejsek přistoupí k zadku jiného psa, vlastně si pročítá rozsáhlý životopis – na základě chemických látek, které druhý pes vylučuje žlázami kolem řitního otvoru.

V těchto žlázách se nachází látky, které nesou jedinečný pach každého psa. Právě díky čichání zadku dokáže pes poznat:

• věk druhého psa,
• zdravotní stav,
• pohlaví,
• jestli je v pohodě, nebo má strach,
• jestli má fenka zrovna hárání.

Když se potkají dva psi, čichání funguje vlastně jako proskenování občanky. Může trvat pár vteřin, někdy i déle, když je psů víc a každý chce „číst“ informace po svém. Pokud pes zodpoví dotazy čichem, často pak nemá potřebu štěkat nebo vymýšlet konflikty.

Při cestování narazíte na spoustu různých psích charakterů. Někteří psi jsou při seznamování opatrnější, jiní jdou rovnou na věc. Pokud má pes strach, často se snaží unikat nebo čichání odmítá. Respektujte to – stejně jako u lidí, každý má svoje hranice.

Kdy je čichání v pohodě a kdy ohlídat

Když váš pes začne čichat jinému psovi na zadek, většinou je to úplně v pohodě a nemusíte zasahovat. Tato rutina patří mezi jejich hlavní způsoby komunikace. Získají tím podstatné informace, které jim ušetří spoustu nedorozumění. Většina psů pozná, kdy má dost, nebo kdy se druhý necítí dobře.

Někdy je ale potřeba dát pozor. Ne každý pes má čichání rád, zvlášť pokud je ve stresu, starý, nemocný nebo právě hárá. Také to může být problém u štěňat nebo u psů, kteří se bojí kontaktu. Pokud jedete na cestování se psem a potkáte jiné pejsky na odpočívadle nebo v kempu, sledujte řeč těla:

• Signály jako stažený ocas, uhýbání pohledem nebo ztuhnutí znamenají, že se psovi čichání nelíbí.
• Pes může zkusit uniknout nebo se dokonce ohnat po druhém psovi – to je jasné znamení zasáhnout.
• Mimo domov bývají psi nejistí, je lepší jim dát víc prostoru než doma.

Pokud jste ve skupině více psů, hlídejte hlavně první minuty – v tu chvíli nejčastěji létají emoce. Vyplatí se pamatovat, že ne každé čichání je přátelské a nemusíte nutit psy, pokud jeden opravdu nechce.

Dobré pravidlo: vždy se nejdřív zeptejte majitele druhého psa, jestli je v pohodě, když si psi "přečtou zadky". Každý má hranice jinde a třeba i běžný kontakt může být u některých psů zdrojem stresu.

Tipy pro psí setkání na cestách

Když vyrážíte na výlet se psem, nikdy nevíte, koho cestou potkáte. Nová prostředí – a hlavně cizí psi – jsou pro vašeho hafana velká neznámá. Právě proto je dobré být připravená a vědět, jak správně zvládnout psí seznamování bez zbytečných stresů.

• Nespěchejte: Nechte psy, ať se k sobě přiblíží klidně a sami. Netlačte je do kontaktu, pokud jeden z nich couvá nebo vypadá nejistě.
• Používejte vodítko, ale s rozumem: V neznámém prostředí mějte psa raději na vodítku, ale neposílejte povel k setkání na napnuté šňůře. Uvolněné vodítko dává prostor k útěku i ústupu.
• Hlídání těla: Sledujte řeč těla obou psů. Uvolněný ocas, volná chůze a zájem jsou v pohodě. Ztuhnutí, stáhnuté uši a vrčení znamená, že je čas setkání ukončit.
• Nebojte se říct ne: Když víte, že vašemu psovi není kontakt příjemný, klidně druhého pána odmítněte. Není nic špatného na tom odejít.
• Střídá se: Nechte psy, ať se očichají vzájemně, nikoliv jen jeden druhého. Pokud má jeden pes tendenci být příliš dotěrný, jemně ho odveďte.

Podle ankety mezi pejskaři z roku 2023 až 60 % lidí přiznává, že má při cestování se psem obavy z neplánovaných setkání s cizími psy. Přitom většinu konfliktů lze předejít dobrým načasováním a čtením signálů chování.

Při cestování často potkáte psy všech povah. Někdy se seznamování obejde bez problémů, jindy je potřeba zakročit. Hlavní je zachovat klid a nebát se bránit pohodu svého psa – i když se kolem ježí pár obočí ostatních pejskařů.

Když je zadek tabu – co dělat při problémech

Někteří psi můžou být při setkání s cizími psy opatrní a čichání zadku nemusí snášet dobře. Může za tím být strach, špatná zkušenost nebo prostě jen povaha. Tady je důležité rozpoznat, kdy je situace v klidu a kdy je lepší zasáhnout.

• Pokud váš pes syčí, vyhýbá se nebo dokonce vrčí, je jasné, že mu čichání zadku není příjemné. Nechte ho mít prostor, nenutit ho do kontaktu.
• Některým psům stačí krátké oťukávání, jiní potřebují čas nebo vůbec nemají zájem. Nenutit je, netlačit vodítkem.
• Vždy sledujte řeč těla – ocas stažený pod tělem, odvrácená hlava, zrychlené dýchání – tohle nejsou signály pro přátelskou výměnu pachů.
• Veřejná místa, obzvlášť při cestování se psem, mohou být rušnější. To některé psy stresuje, takže dejte přednost klidnějším koutům, kde cítí větší bezpečí.

Když už dojde ke konfliktu, zasáhněte včas. Přerušte kontakt jemně, ale důrazně – například krátkým povelem nebo táhnutím na vodítku. Nemá smysl situaci rozdmýchávat křikem nebo fyzickými tresty. V extrémních případech pomůže socializace s pomocí trenéra.

U štěňat je dobré trénovat krátké a bezpečné kontakty s různými psy, ideálně pod dohledem. Nečekejte ale, že bude každý pes milovat čichání zadku – i psí povahy jsou různé.

Některá plemena jsou od přírody zdrženlivější. Třeba chrti nebo některé miniaturní rasy bývají v těchto kontaktech citlivější. Pokud často cestujete, je dobré to mít na paměti a naplánovat setkávání s ostatními pejsky trochu opatrněji.

Pro představu, jak často dochází ke konfliktům kvůli čichání, může pomoct jednoduchá tabulka z reálné zkušenosti v psích parcích:

Pokud budete respektovat psí komunikaci a jemné signály, ušetříte si na cestách i v každodenním životě spoustu stresu a možných problémů.